O mně

Jsem Vendula Koňaříková a věnuji se poradenství ve školství a výchově.
BIO
pedagožka, akreditovaná školitelka MŠMT
15 let
praxe
americký AMI Montessori výcvik
externí pracovník pro Masarykovu univerzitu
diplomový kurz profesionální psychoterapie s akreditací CTAA
Učitel v pohodě
I přesto, že nároky na pedagogy stále rostou, neustále se přehlíží potřeba psychohygieny učitele a wellbeingu ve škole. Aby byl pedagog schopen ze sebe vydat to nejlepší, potřebuje mít dostatek energie a pocit spokojenosti. Úderem Velikonoc trpí většina pedagogů výčitkami svědomí. Cítí se vyčerpaní a jen těžko nachází sílu do výuky. Neúmyslně, ale zákonitě tak klesá pracovní výkon a s ním i výsledky žáků.
Proto považuji za tolik důležité nabídnou jak pedagogickým, tak nepedagogickým pracovníkům (chůvy apod.) návody, které usnadňují inkluzivní vzdělávání žáků, komunikaci s rodiči a v neposlední řadě šetří nervy a energii každého pedagoga.
Mnohé z nabízených technik sklízí úspěch u většiny kolegů nejen v práci, ale také v osobním životě.

Můj příběh
“Slečno, s vašimi neustálými dotazy můžete rovnou zaklepat na kancelář garantky nebo změnit obor.” Já ale chtěla učit! Od malička. A tak jsem zaklepala na dveře garantky, vážené paní profesorky Lukášové. Jako studentka 1. ročníku pedagogiky jsem ještě netušila, že taková nečekaná konzultace, není zrovna obvyklá.
S rozhodností jsem zaklepala na dveře nejváženější osobnosti katedry. “Dobrý den, prý jste člověk, který mi pomůže pochopit, proč se neučíme děti učit, i když jsme na pedagogické fakultě.” vychrlila jsem bez rozmyslu. Nastala chvíle ticha. Následoval však úsměv a následné srdečné pozvání do kanceláře.
S laskavostí sobě vlastní paní profesorka vyslechla můj monolog o tom, jak jsem snila být dobrou učitelkou, ale nic, co se učíme, mi ani po téměř roce nedává smysl a přijde mi jako ztráta času bez vidiny přínosu. “Vy jste patrně trochu jiná studentka. Prozatím vám dám tyto knihy.” a ze šuplíku vytáhla 5 knih. “Až to přečtete, stavte se a pohovoříme si.”
Tu noc jsem nespala. Celý den a noc jsem četla. Dalton, Waldorf, Jenský plán a Montessori. Jak to, že jsem o tom nikdy dřív neslyšela? Proč jsem jako dítě nezažila takový způsob výuky, copak je každému jedno, že se ve školách mrhá dětským potenciálem? Ten vztek, který jsem ještě jako studentka poprvé ucítila, dodnes nedokážu plně popsat. Jak já bych si přála, aby mě někdo učil matematiku nebo zeměpis jinak, než zápisem na tabuli a v sešitě. Snad bych si ty předměty i zamilovala, kdybych si je jen trochu mohla vzít do rukou, osahat. Kolik takových lidí jako jsem já existuje?! Proč se ani budoucí učitelé neučí používat tyto postupy, které existují už více než 100 let?
Pohlcená objevem nových způsobů výuky, bez minuty spánku, jsem neváhala opět zaklepat na dveře paní profesorky. Její údiv v obličeji vidím dodnes. “Vy už jste to zvládla? Tak pojďte dál. Přála bych si, abyste tady zůstala. Myslím, na studiích pedagogiky. Přihlaste se do mého nepovinného semináře alternativních směrů pedagogiky. Vezmu vás, i když je pro 3. ročník.”
A tak začala dlouhá, ne příliš jednoduchá cesta k alternativní pedagogice. Dnes se Vám již mohu představit jako certifikovaná školitelka Montessori pedagogiky a komunikačních dovedností ve škole. Strávila jsem 15 let v Montessori zařízeních, ale vždy jsem zůstala otevřená klasickému, běžnému školství.
Protože stejně jako tehdy, chci jediné. Aby všechny děti, bez rozdílu, měly možnost se do školy zamilovat a objevit v ní ten nejlepší recept na šťastný život.
Abych mohla v klidu pracovat na vašich projektech, odkládám telefon. Budu ráda, když mi napíšete mail.